Ivana, 56 let, Brno

„Na operaci víček jsem se odhodlávala skoro rok. Nebála jsem se samotného zákroku, spíš reakce okolí a toho, že si budu připadat ‚uměle‘. Nakonec jsem se rozhodla, protože jsem se necítila dobře, připadala jsem si pořád smutná a unavená. Na klinice byli všichni neuvěřitelně vstřícní, od první konzultace po poslední kontrolu. Zákrok samotný byl díky anestezii v pohodě, překvapilo mě, jak rychle všechno proběhlo. Po týdnu už jsem vypadala normálně a dnes se konečně zase ráda maluju!“